Odysseovy cesty

21. května 2015 v 17:16 | turkey |  Povinná četba
Pardon, jestli čekáte něco jiného, ale nemám moc času...Rozpačitý



Odysseovy cesty

autor: Homér
překlad: Eduard Petiška
doba a místo děje: řecké ostrovy; po trojské válce (7.st.př.n.l.)
námět: Strastiplné putování válečného hrdiny Odyssea, který se vrací z trojské války.

charakteristika hlavních postav:
Odysseus: lstivý, důvtipný, chytrý, statečný, moudrý, silný, pohostinný, spravedlivý, citlivý, zásadový (někdy vede až ke krutosti) ithacký král. Miluje svou vlast, ženu; snaží se být zadobře s bohy - obětuje jim dary.
Penelopa: Věrná, oddaná Odysseovi, krásná, miluje syna, manžela a vlast
Telemachos: důvěřivý, milující, statečný
bohové:
Pallas Athéna: bohyně moudrosti, ochraňuje Odyssea
Hermes: posel bohů, pomáhá Odysseovi
Poseidon: bůh moří, trestá Odyssea za oslepení svého syna Polyféma

stručný děj: Odysseus, ithacký král, se po deseti letech ve válce vrací ze zničené Tróji. Chtěl by se vrátit rovnou do rodné země, avšak jeho společníci a bohové to nedovolí. Nejdříve se dostanou do kraje Kikonů, kde s nimi prohrají bitvu a přijdou o mnoho mužů. Pak přistanou v zemi Lotofágů, kde tři Odysseovi plavci ochutnají plody lotosu. Jen násilím je Odysseus přinutí, aby v této zemi nezůstali. Po další plavbě se objeví v zemi Kyklopů, bezcitných obrovských tvorů chovajících ovce a kozy. Odysseus a dvanáct mužů jdou prozkoumat jeskyni jednoho z nich a žádat pohostinnost. Ale ani Polyfémos, syn Poseidona, není výjimkou, spíš naopak: uvězní je a po dvou pojídá. Když se Odysseus přesvědčí, že je dobrovolně nepustí, s druhy ho opije a následně mu vypíchne jediné oko. Slepý Polyfémos je pak druhý den nevědomky pustí ven sám, přivázané na břichách beranů. Zachráněn, ale proklet se potom Odysseus se svými druhy dostane na ostrov krále větrů, Aiola, který jim vypraví domů loď a příznivé větry, Odysseovi dá jako dar měch plný větrů. Když už jsou blízko vysněného domova, Odysseovi druzi - mysleli totiž, že je to poklad - měch otevřou a uvolní tak větry, které je zanesou zpět k Aiolovu ostrovu. Ten je však vinou zjevné nepřízně bohů vyžene. Špatně se jim vede ve městě Laistrygónů, přečká jen Odysseova loď, která připluje na ostrov kouzelnice Kirké. Ta polovinu jeho mužů stejně jako mnoho předtím promění ve zvířata, ve vepře. Odysseus ale díky bylině Móly jejím kouzlům nepodlehne. Kirké kvůli němu přátele zpět pomění v lidi a všechny rok bohatě hostí. Než jim dovolí odejít, ithacký král se na její radu zeptá na osud mrtvého slepého věštce Teiresia. I Kirké jim dá rady a jen díky ní tedy přežijí mámení Sirén, vyberou si raději obludu Skyllu než Charybdu. Avšak poté i přes varování Teiresia, Kirké i Odyssea přistanou na ostrově Thrinakie, na němž se pasou Heliova posvátná stáda. Když jim dojdou zásoby, nedají druzi Odysseovi na radu, zabijí a sní nejlepší kusy. A za to je postihne trest: na moři Zeus jejich loď roztříští bleskem a jediný Odysseus si zachrání holý život. Dostane se na Ogýgii, kde ho sedm let vězní nymfa Kalypsó. Pouští ho až na slitování bohyně Pallas Athény. Kvůli Poseidonovi Odysseův vor ztroskotá a hrdina se dostává na ostrov Fajáků, vynikajících mořeplavců. Ujme se ho Nausikaa, dcera tamějšího krále Alkinoa. I ten ho přijme pohostinně a když se dozví, jak ho sem zavedla nepřízeň bohů, přichystá mu loď do vlasti. Ta ho rychle doveze do rodné země, ale Fajáci jsou Poseidonem potrestáni (jejich koráb se změní ve skálu a uzavře ostrov). Odysseus nejdříve Ithaku nepozná, ale Athéna mu poví pravdu a změní mu podobu na nuzného žebráka. Odysseus jde za svým věrným přítelem Eumaiem, kde také potká syna Telemacha, který se vrátil ze Sparty. Odysseus se mu dá poznat a spolu se domlouvají na potrestání nápadníků, kteří se snaží získat Penelopu, trůn a hýří a hodují. Penelopa, Odysseova manželka, jim zatím odolává. Pastýř vezme Odyssea do jeho paláce. Od nápadníků musí snést příkoří a urážky, ujme se ho sama Penelopa, která však nevěří, že se Odysseus vrátí. Jen stará služka Eurykleia jej pozná. Penelopa prohlásí, že si vezme toho, kdo napne Odysseův luk a tím prostřelí dvanáct seker. Nikomu se to nepodaří - až na samotného žebráka-Odyssea. A pak s dvěma pastýři a synem vede ukrutnou pomstu a s pomocí Athény všechny vetřelce pobije. Neposlušné služky jsou oběšeny. Po šťastném shledání s manželkou Odysseus navštíví doposud smutného otce Láerta a díky Athéně se na Ithaku vrátí štěstí a mír.

hlavní myšlenky:
oslava výjimečného hrdiny Odyssea
úcta k bohům
víra ve věštby (osudovost)
oslava pohostinnosti, odvahy a statečnosti, přátelství, věrnosti; lásky (milostná, otcovská, i láska k vlasti)

rozdělení díla na části: Dílo není rozděleno
dějová linie: Jedna spjatá s hlavní postavou
spojení děje s hlavní postavou: Odysseus se sám účastní děje
vztah autora k dílu: Autor do díla nezasahuje, stojí nad ním
řazení děje: chronologicky
způsob uspořádání: vyprávění
poměr mezi řečí autorskou a řečí postav: Převažuje řeč autorská, ale řeč postav je také častá.
využití slohových postupů: vyprávěcí, popisný

slovní zásoba: spisovná a knižní slova, archaismy (např. pně)
lstivý Odysseus - stálý přívlastek
Přišlo jich tolik, co je zjara na větvích mladého listí - přirovnání
Noc ustoupila před růžovými prsty Jitřenky - metafora
Skála zlověstně hučela - personifikace
Uvítala ho pod střechou domova - synekdocha
skladba: souvětí, věty jednoduché, větné ekvivalenty, oznamovací a žádací věty, řečnické otázky


Poznámka: toto je rozbor krátkého překladu od E. Petišky. Ve veršovaném zpracování, tam je nejdříve Odysseus u Kalypsó a Fajákům vypráví předchozí příběh. Z toho vyplývá, že řazení by bylo retrospektivní, převažovala by řeč postav.
 
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama