Epos o Gilgamešovi

19. dubna 2015 v 9:17 | turkey |  Povinná četba

Epos o Gilgamešovi

autor: ?
překlad: Luboš Matouš
doba a místo děje: Neznámá doba (před Kristem); Starověká Mezopotámie, Uruk a jeho okolí
námět: Oslava Gilgameše, otázka nesmrtelnosti, života; lidské vztahy a existence (biblické, potopa světa)

charakteristika hlavních postav:
Gilgameš: Urucký král, 2/3 bůh (matka) a 1/3 člověk (otec) - je zadobře s bohy. Krutý, silný, odvážný, rozumný, chytrý. Má pevnou vůli. Změní ho Enkidu - je přátelský, odvážnější, silnější a zranitelnější. Ovlivněn Uršanabim - pozná pravou nesmrtelnost, zmoudří.
Enkidu: Divoch stvořen bohyní Auru, aby zkrotil Gilgameše. Žil na stepi, vypadal a choval se jako zvířata a jedl s nimi. Zkrotila ho Šamchat - stává se rozumným člověkem. Silný jako Gilgameš. Na cestách se ho snaží odradit od nebezpečí. Je potrestán smrtí na lůžku, za kterou vůbec není rád.
Utanapištim: Za zásluhu, že zachránil část lidstva před potopou světa, ho bohové učinili nesmrtelným. Život ho už nebaví - je to znuděný stařec, který neoplývá nadšením z nesmrtelnosti.
Uršanabi: převozník, moudrý. Nejvíce ovlivnil Gilgameše.
bohové:
Ištar, bohyně lásky. Je přelétavá, mstivá
Šamaš, bůh slunce. Moudrý, vážený, pomáhá Gilgamešovi,
Anu, otec Ištar.

stručný děj: Gilgameš, z větší části bůh než člověk (viz char.) vládne krutě městu Uruku, obehnaného hradbami, které jsou nuceni stavět zdejší muži. Jejich ženy a dcery je ani nevidí, a obrátí se tedy k bohům. Ti vyslyší jejich prosby a stvoří muže silného a odvážného jako Gilgameš - Enkidua. O tomto muži, který žije se zvířaty a ničí mu pasti, se od lovce dozví i urucký král. Na jeho radu lovec na step přivede nevěstku Šamchatu, která Enkudua zvábí a odcizí tak od zvířat. Enkidu ale zmoudří vydá se do Uruku, aby se s Gilgamešem utkal. V boji Gilgameš podlehne pozná, že Enkidu je mu jediný podobný. Stanou se dobrými přáteli. Král se rozhodne zničit Chumbabu, zlo v cedrovém lese. Přestože ani Enkidu, starší a matka Ninsun nesouhlasí (ta vyprosí od Šamaše požehnání), Gilgameš a Enkidu se těžce ozbrojeni vydají na cestu, která jim trvá mnohem méně než normálním smrtelníkům. Cestou se Gilgamešovi zdá pět prorockých snů, vykládajících vítězství. A tak se i stane: s Šamašovou pomocí Chumbabu porazí. Gilgameš ho nechce zabít, ale na Enkiduovo naléhání je mu sťata hlava. Po tom, co v lese vykácí cedry, se vrátí do Uruku, Gilgameš umyt a upraven. Královy krásy si všimne i Ištar, přelétavá bohyně lásky, a vyzve ho, aby si ji vzal. Gilgameš, který ví, jak dopadli ostatní nápadníci, ji odmítne. Rozhněvaná Ištar přinutí otce Ana, aby na Gilgameše a jeho přítele poslal nebeského býka. Ti ho však porazí a rozvášněný Enkidu vmete Ištaře býčí kýtu do tváře. Po náležité hostině se zdá Enkiduovi sen: bohové rozhodli, že za nerozvážné činy musí jeden z nich zemřít. Vybrán je Enkidu, neboť Gilgameš musí žít. A Enkidua upoutá na lůžko nemoc. On takto nechce zemřít a zpočátku vše proklíná, až Šamaš dokáže, že kletby změní v požehnání. Jedenáct dní umírá na nemoc, která je silnější než on, až dvanáctého dne zemře. Gilgameš ho dlouho oplakává, přítelova smrt jím otřásla. Začne se bát smrti a vydá se hledat nesmrtelnost. Po dlouhé cestě, kdy přejde horské soutěsky střežené škorpióny - lidmi, najde na radu šenkýřky Uršanabiho, lodivoda, který jediný by ho mohl převést přes vody smrti za Uta-pištimem, jediným člověkem, který se stal nesmrtelný. Ačkoli Gilgameš rozbije kamenné sošky, podaří se jim přes vody přeplout. Uta-napištim ale i přesto, co musel Gilgameš prodělat, mu nechce pomoci. Řeken mu je příběh o potopě a že se prý stane nesmrtelným, když vydrží vzhůru 6 dní a 7 nocí. Gilgameš ovšem hned usne. Jen na prosby manželky mu Uta-napištim prozradí tajemství rostliny, která mu přinese věčné mládí. Gilgameš ji získá, ale po cestě zpět ji sežere had. Uršanabi mu ulehčí zklamání, že mu vysvětlí podstatu nesmrtelnosti: hradby obepínající Uruk budo gilgameše připomínat po staletí…
(V XII. Tabulce se živý Enkidu vydává pro Giglamešovy paličky a bubínek, které mu tam spadly. Ale protože neposlechne jeho rady, zůstane v podsvětí. Když ho Gilgameš vyvolá jako ducha, Enkidu mu líčí hrůzy podsvětí.)

hlavní myšlenky: Nesmrtelnost nespočívá ve věčném životě, ale v díle, které po sobě člověk zanechá. Poznání smyslu života - v dobrém i špatném. Oslava přátelství a jedinečnosti Gilgameše.
rozdělení díla na části: 12 tabulek, které se skládají z kolumn.
dějová linie: Jedna hl. hrdiny se vsuvkou o potopě světa.
spojení děje s hlavní postavou: Gilgameš prožívá, občas vypráví.
vztah autora k dílu: Stojí nad ním, nepromlouvá.
řazení děje: chronologicky
způsob uspořádání: vyprávění
poměr mezi řečí autorskou a řečí postav: Převažuje dialog
využití slohových postupů: vyprávěcí, popisný, výkladový, informační
slovní zásoba: spisovná slova, archaismy, knižní a básnická sl.
skladba: Převažují souvětí. Věty hlavně oznamovací, zvolací, rozkazovací.

Starověká mezopotámská lit., poezie

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama