Den trifidů

Neděle v 18:24 | turkey |  Sci-fi

Den trifidů

autor: John Wyndham
překlad: Jaroslav Kořán
počet stran: 237

William Masen leží v nemocnici vinou operace očí - má je zavázané, což se jeví jako muka, poněvadž neuvidí nejkrásnější představení života: zelené blesky na obloze, které asi způsobil meteorický roj a které s nadšením sledují miliony lidí na celé Zemi. Když se ráno ve středu 8. května probudí, tuší, že je něco špatně: hluk dopravy není slyšet, vlastně není slyšet nic kromě občasných vzlyků, nikdo z doktorů dokonce nepřichází do jeho pokoje. William to už nevydrží a strhne si obvaz sám. Bill ale vidí…na rozdíl od ostatních lidí, co jsou v nemocnici. Všichni jsou slepí, všichni! William nemocnici plnou zoufalých lidí opustí a zjistí, že ve městě oslepli skoro všichni a o ty, kdo vidí (kterých není mnoho), se strhává boj. William si myslí, že může vidět právě proto, že neviděl ty blesky na obloze. Když putuje tápajícím velkoměstem, zachrání jednu vidící mladou dívku ze spárů slepce. Josella Playtonová s ním zůstane, spolu se vydají k Josellině domu. Cestou spatří trifidy, kteří využili šance, že je nikdo ve farmách nehlídá, a bůhvíjak z nich utekli. Někteří z nich nejsou vykleštění…

Všechno začalo pravděpodobně v Sovětském svazu před několika lety, ten se choval tajnůstkářsky a prováděl nějaké pokusy a výzkumy. To nejspíš jemu se podařilo vytvořit nový druh rostliny - trifid. Udržovali je v tajnosti, dokud se nestala nehoda a trifidí semínka neroznesl vítr po celém světě. Tyto dvoumetrové rostliny se začaly pěstovat v uzavřených farmách ve velkém, protože se z nich dá levně získat olej. Držely se pod bedlivým dohledem a byly oklešťovány, neboť jsou velice nebezpečné - uštknutí jejich silným jedem je téměř vždy smrtelné, avšak William, kterého už jako dítě (už tehdy se o ně zajímal) jeden trifid uštknul, to přežil a tak si proti nim vypěstoval imunitu. Žahadlo je ale pouze jedna ze znepokojujících věcí o trifidech: tyto rostliny jsou inteligentní, masožravé a sežerou i člověka, když k tomu dostanou příležitost, rychle se množí a hlavně - umí chodit… Z Williama se stal odborník na trifidy a teď pracuje na trifidí farmě, kde mu jedna rostlina stříkla jed do oka - a paradoxně ho tak zachránila od slepoty.

Když konečně dojdou na místo, zaútočí tam na ně trifid. Přemůžou ho; uvidí, že všichni v domě jsou mrtví - zabití jedem. Při pozorování zkázy si Bill vzpomene na jednu větu, co mu kdysi řekl kamarád-vědec: "Trifid má daleko větší šanci na přežití než nějaký slepec. Připrav lidi o zrak a všechna naše převaha je pryč." A teď jsou miliardy lidí slepí a trifidi venku s možností rozmnožování a kolem pobíhá zmatené, vystrašené a slepé jídlo, které se nedokáže ubránit… Josella s Masenem v noci vidí světlo, které určitě zprovoznili vidící. Druhý den se tam vydají a opravdu najdou větší skupinu lidí, které poslouchá zrak. Ta je pustí dovnitř, skupinu slepců v čele s vidomým Wilfredem Cokerem však ne, ba nechtějí jim ani pomoci. Prý to totiž nemá smysl, jenom by tak oddalovali jejich smrt. Velitel Beadly tam shromažďuje vidomé a plány na přežití ve zhoršujících podmínkách. Coker ale na ně narafičí past, do které se chytí Mason, Josella a několik dalších. Coker je nutí pomáhat co největšímu počtu oslepených. Sám William má na starost celou skupinu, pomáhá jim hledat jídlo a další potřeby potřebné k přežití. Městem se šíří puch hnijících těl, osmělení trifidi a choroby, které skolí i Billovy lidi. Proto se vydává hledat Josellu, od "jejích" slepců se dozví, že se i tahle skupina rozpadla.

William se vrací na jejich bývalé stanoviště, ale tam je prázdno - jen adresa, kam zřejmě Beadleyovi lidi odjeli. Narazí tam na Cokera, který už chápe, že slepým nemůže pomoc. Společně se vydávají do Tynshamu, kam je zavedl vzkaz. Tam ale zjistí, že tam není ani Josella ani Beadly, z Beadleyovy skupiny jich tam zůstalo jen pár, ostatní jeli dál. Na zámku jsou jen křesťané - slepí i vidící. Coker ví, že komunita není správně organizovaná, a když se to nezmění, systém se zhroutí. Pánbíčkářská slečna Durrantová, která si myslí, že je ochrání Bůh, ho neposlouchá. Coker s Billem jedou dál, cestou vidí, kolik trifidů už přibylo a rozmnožilo a kolik lidí zabilo… Při hledání Beadleyovy skupiny jim pomáhá šest vidomých, se kterými se setkali, ale marně. Ti se nakonec i s Cokerem vrací do Tynshamu, avšak William pokračuje v hledání Joselly. Konečně si vzpomene na něco, co kdysi řekla, a vydává se k Sussexské pahorkatině. Jednou najde vidící holčičku Susan, které trifidi zabili celou rodinu a vezme ji s sebou. V její společnosti pošle světelný signál a po chvíli dostane odpověď. Vydá se za světlem a tam, v městečku Shirning, nachází na statku tři slepce - Mary a Denisse Brantovy a Joyce Taylorovou - a taky Josellu… Ta se o ně starala a všichni tři vidomí zůstanou kvůli jejich zdravotnímu stavu. Později po porodu Mary se William vydá do Tynshamu, ale zjistí, že všichni jsou pryč - nejspíš je zabila infekce. V Shirningu nakonec zůstanou, starají se o slepce, vybudují plot, který je před trifidy - jejichž počet pořád narůstá - chrání, jídlo získávají ze zemědělství a skoro vše musí zastat lidská práce, žádné stroje. Díky tvrdé práci tam přežijí šest let, Josella dokonce porodí dítě - chlapce Davida.

William Joselle vysvětlí, že za málo přeživších lidí a chaos může člověk: nejspíše porucha jedné z válečných družic plné smrtícího jedu, které křižovaly oblohu, způsobila oslepení naprosté většiny populace. Jednoho dne je tam najde vrtulník skupiny Beadleyho. Prý se zabydleli na ostrově Wight, kde všechny trifidy vymítili; jejich populace přibývá. Našli je díky tomu, že je Coker (ten před morem s jeho tlupou uprchl) upozornil na to, že je Masen odborník na trifidy. Chtějí, aby se k nim přidali a aby William na ostrově učil biologii - jedině vědou se jim může podařit trifidy kompletně zničit. Rodina souhlasí, že se tam po létě přestěhuje. Jenže když se Bill a Susan vrátí z výpravy pro uhlí, na ohrazenému statku jsou ozbrojení muži, kteří k nim chtějí přistěhovat skupinu dvaceti slepců (mohou je prý krmit i trifidy) a odvést Susan. Bill je ale přechytračí, všichni utečou a nechají ozbrojence napospas svým osudům - hladovým trifidům. Rodina se přestěhuje na ostrov Wight. Možná že právě tam někdy nastane chvíle, na kterou přeživší lidé čekají, chvíle, kdy přijdou na prostředek, jak vymítit i toho posledního trifida z tváře země, kterou si uzurpovali…

zpět (vrátí na obsah knih se SO)